Mistrovské tituly
V roce 1972 dokázal Sandro Munari vyhrát Rallye Monte Carlo s modelem Fulvia Coupé 1600 HF přezdívaným ‘Fanalone’, který měl svá nejlepší léta dávno za sebou, a získat pohár FIA (později přejmenovaný na Mistrovství světa v závodech rallye).
S vozem Stratos získala Lancia tři mistrovské tituly za sebou v letech 1974, 1975 a 1976. Jednalo se o malý sedan, který navrhla karosárna Bertone a vyrobila ho v počtu pouhých 500 kusů (aby mohl být oficiálně uznán jako sériový automobil), s šestiválcovým motorem Dino Ferrari umístěným uprostřed.
V roce 1979 Lancia představila model Beta Montecarlo Turbo. V následujících dvou letech (1980 a 1981) s ním vyhrála pohár konstruktérů ve vytrvalostní kategorii. V roce 1983 Lancia znovu získala mistrovský titul s vozem Rally 037, který měl dokázat, že vůz s náhonem na jedinou nápravu dokáže pokořit i zdánlivě neporazitelné německé vozy s pohonem všech čtyř kol. Jako poslednímu se mu to podařilo. Všichni následující mistři světa již využívali výhradně vozy vybavené systémem 4 x 4.
Po zkušenostech se superskupinou B se Lancia rozhodla věnovat pouze kategoriím vozů s výkonem nepřesahujícím 300 koní. Proto v roce 1987 zastavila veškeré vývojové práce na modelu Delta S4 a soustředila se na model Delta HF 4WD se stálým pohonem všech čtyř kol. Následujících šest let Delta HF 4WD a posléze Delta HF Integrale, resp. Integrale 16v a Integrale 16v Evo, zcela ovládly mezinárodní seriál závodů rallye.
Výčet úspěchů, který nebyl do dnešního dne překonán, zahrnuje například šest po sobě jdoucích pohárů konstruktérů, pět mistrovských titulů, 46 vítězství v 66 mezinárodních závodech a nespočet vítězství v národních soutěžích.