Počátky
Svůj první vojenský náklaďák postavil Vincenzo Lancia již v roce 1912. Měl nosnost 2 200 kg a italská armáda jej úspěšně použila při svém tažení v Libyi. Vůz s označením 1Z byl vybaven proslulým agregátem o výkonu 25–35 koní a dosahoval maximální rychlosti 60 km/hod.
O tři roky později vypukla první světová válka a k modelu Z1 se připojily další dva nákladní vozy z dílny Lancie, Jota a Djota. Přepravovaly mužstvo, děla a zásoby na frontu u Piavy. Ačkoli oba využívaly stejný čtyřválcový motor o obsahu 4 940 kubíků a maximálním výkonu 70 koní a měly stejnou užitečnou hmotnost 2 400 kg, lišily se v délce podvozku.
Nejednalo se o jediná vozidla z dílny Lancie, která se objevila na bojištích první světové války. Lancia Theta byla určena pro štábní důstojníky a na podvozcích Jota, Djota a 1Z se stavěly tahače pro dělostřelectvo, valníky pro přepravu fotoelektrických buněk, sanity a obrněné transportéry Ansaldo. Některé z nich, především pak různé variace modelu Jota, využívaly také ostatní spojenecké země.